Budoucí lidé

Budoucí lidé
Miluji všechny věci, jejichž vztahy jsou prosté, miluji také lidi takové nejvíce. Jsou čistí a líbezní, i když vidím je po sté, jsou z pralátky a chutnají jak zralé bukvice. Jistotu má u nich člověk a bezpečen je s nimi, jak v sednici venkovana, jenž zůstal zdráv jak rež. Netvoří kaleidoskopu se střípky barevnými, jenž po každém otočení dá jiné hvězdice lež. Všechno je u nich pevné, jsou jako strom, jenž zrozen byl zemí a sluncem a zůstal taký, jak byl. Jich zločin je lov krahujcův, jich dobrý skutek je hrozen; všechno jest u nich řád, jenž zemi vyslovil. Jejich je budoucnost. Jak vypráhlé drny na dešť, svět čeká na jejich cnost. Nebudou-li všichni stejně modrých očí, stejná upřimnost bude přec v jejich pohledu. Nejmilejší jim bude pobyt na úbočí a v míru se vším. Láskou syna i otce bude jich poměr k přírodě, nebudou jejími povýšenými vrahy. Úctou k svobodě bude jich k bližnímu poměr, nebudou hlásati člověka s člověkem boj. Život je drahé víno, jež chce býti pomalu pito a předem pokousáno, nežli se spolkne – řeknou si jdouce do práce anebo k tanci, nenávidějíce lichvu a ziskuchtivost. 54 Jak děti, jež na bobku u potoka sedí a hrsti krůpějí s dlaně na dlaň sypou, tak milovat budou život, starší bratři živočichů a rostlin, věrní synové země. Přestanou hromaditi a počnou skutečně žíti, pro zlatou minci nezradí lučního kvítí, vedeni střelkou svědomí svobodným stejně jako mužným půjdou krokem. Pokojný zákon vyplyne z jejich snažení, nebudou otroky hysterického bažení, potoku smíchem se zasmějí plemeni hltavému. Žonglerům v cirku upřimně zatleskají, žonglerům s pojmy a city opatrně se vyhnou jak moru a malomocenství, z dálky již volajíce: Hypochondři, imperialisté, esthéti, kněží, lichváři, spekulanti, sufražetky, nechte si pro sebe na mozku mouchy, nechte si pro sebe zkažený žaludek, prohnanost, perverse, mystiku! Vari nám s cesty! V slunci nám stojíte! Pro všechno na světě, proč nás tak nudíte, žrouti a tatrmani? Jediné kvetoucí třešně nelze vám uhasiti. Jediné slzy usušiti vdově. Jak moudrá jsou vedlavedle vás dětská žvatlání, stařenek víra, žen koketní smíchy! Hrom udeř do vaší psychy! 55