Den

Stanislav Kostka Neumann

Den
Jak mléko čerstvě nadojené vzduch vlažný je, hustý a zpěněný. A mně je líto modré mušky, kterou jsem náhodou rozmáčkl. Dnes věru bych nemohl ptáka střeliti, povelem krutým přerazit zpěvy: jak balvan ohromný spadl by s větve, a země pod ním by zaduněla. Kam bych se ukryl strachem a studem? Slunce by všude mne nalezlo. Slova by neřeklo, jen by se dívalo jarním svým zrakem. A já bych byl nah. Ptačími písněmi poset je den, jako když sestoupnou všecky hvězdy a vedle sebe, nad sebou, v pravo, v levo paprsků štíhlé ruce si podají. Ptačími písněmi poset je den. Ve všem je nějaký vnitřní tlak. Ničemu nechci způsobit hoře. A pozor dám také, aby můj stín nepadl na nic jako mrak. 98
Básně v knize Nové zpěvy:
  1. I.   My, dráty telegrafní, telefonní a elektrické,
  2. II.   V dálku se zavrtáváme bzučíce
  3. III.   V dálku se zavrtáváme bzučíce
  4. IV.   My, dráty vyslané do kolonií a tropů
  5. V.   My, dráty telegrafní, věčně nenasycené
  6. VI.   My, dráty elektrické...!
  7. VII.   Kvetoucí stonky svých tyčí, sloupů a zvonkových her
  8. VIII.   Jak v linkách nota vysoká
  9. Černoch
  10. Cirkus
  11. Chvála rotačky
  12. Modlitba k mocnostem života
  13. Zpěv z nabitých let
  14. Budoucí lidé
  15. Podaná ruka
  16. Stavba vodovodu
  17. Jarní neděle
  18. Jdou hodiny
  19. Panichida
  20. Chvála selky
  21. Dub
  22. Zpěv zimní
  23. Zde, v této uličce úzké...
  24. Ledy v dubnu
  25. Sloky mých dní
  26. Skřivan
  27. Den
  28. Deště v květnu
  29. Na červnové zemi
  30. Říčka v létě
  31. Ráno
  32. Rybolov
  33. Touhy
  34. Když cestu mi vroubila šalvěj
  35. Radost
  36. Křídlovka