Den

Stanislav Kostka Neumann

Den
Jak mléko čerstvě nadojené vzduch vlažný je, hustý a zpěněný. A mně je líto modré mušky, kterou jsem náhodou rozmáčkl. Dnes věru bych nemohl ptáka střeliti, povelem krutým přerazit zpěvy: jak balvan ohromný spadl by s větve, a země pod ním by zaduněla. Kam bych se ukryl strachem a studem? Slunce by všude mne nalezlo. Slova by neřeklo, jen by se dívalo jarním svým zrakem. A já bych byl nah. Ptačími písněmi poset je den, jako když sestoupnou všecky hvězdy a vedle sebe, nad sebou, v pravo, v levo paprsků štíhlé ruce si podají. Ptačími písněmi poset je den. Ve všem je nějaký vnitřní tlak. Ničemu nechci způsobit hoře. A pozor dám také, aby můj stín nepadl na nic jako mrak. 98

Kniha Nové zpěvy (1918)
Autor Stanislav Kostka Neumann

Další vydání

Den v knize Básně 3 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 8) (1974)