Ráno

Stanislav Kostka Neumann

Ráno
V červnové ráno, ve tři hodiny ráno snem dosud všechno je stkáno v křehký a bledý tvar. Kraj, stisknut mléčným poklopem k zemi, zalklý je dosud soustem noci, jež z rozepjatýmis rozepjatými perutěmi již pouze jako zřidlý stín hrouží se v západ. Dědina ještě má zavřené oči, až k ústům staženu peřinu ticha. Vychladlý, vlhký vane vzduch po jejím čele. Nehybně leží s roztaženými údy, s pokojným dechem, se spícími pudy nevinná, sličná. Vycházím tiše na ranní lov, nemohu jinak než po špičkách. l tak však o zrnka písku mé podešve dělají nesmírný hluk. A přece se všech stran v celém kraji již všichni ptáci cvrlikají, hvízdají, zvoní. Jen ještě větším ticho však činí a lidský krok můj tak nevhodným. Plížím se k řece nemístný zcela, růměncem tvář se mi uzarděla, ač slunce ještě v lesích. 109
Básně v knize Nové zpěvy:
  1. I.   My, dráty telegrafní, telefonní a elektrické,
  2. II.   V dálku se zavrtáváme bzučíce
  3. III.   V dálku se zavrtáváme bzučíce
  4. IV.   My, dráty vyslané do kolonií a tropů
  5. V.   My, dráty telegrafní, věčně nenasycené
  6. VI.   My, dráty elektrické...!
  7. VII.   Kvetoucí stonky svých tyčí, sloupů a zvonkových her
  8. VIII.   Jak v linkách nota vysoká
  9. Černoch
  10. Cirkus
  11. Chvála rotačky
  12. Modlitba k mocnostem života
  13. Zpěv z nabitých let
  14. Budoucí lidé
  15. Podaná ruka
  16. Stavba vodovodu
  17. Jarní neděle
  18. Jdou hodiny
  19. Panichida
  20. Chvála selky
  21. Dub
  22. Zpěv zimní
  23. Zde, v této uličce úzké...
  24. Ledy v dubnu
  25. Sloky mých dní
  26. Skřivan
  27. Den
  28. Deště v květnu
  29. Na červnové zemi
  30. Říčka v létě
  31. Ráno
  32. Rybolov
  33. Touhy
  34. Když cestu mi vroubila šalvěj
  35. Radost
  36. Křídlovka