III.   V dálku se zavrtáváme bzučíce

Stanislav Kostka Neumann

III.

V dálku se zavrtáváme bzučíce V dálku se zavrtáváme bzučíce
 po boku dobyvatelských tratí, shlížíme na kolejnice, jež blesky železných hlatí vrhají do kraje, rozpalujíce se, když vlaky míjí a všechno se třese jich těžkým letem a rachotem, to hadi jsou temní, potměšilí, ke pražcům očazeným přibití, ze štěrku rádi by se vymrštili a, v trávě náspů ukryti, za krvežíznivým jakýmsi snem se odplazili někam ke kovovým podzemním řekám; jich paralelní zotročení, jež našeho hroznější jest, jim naplňuje noční snění jak spící ohaře čekaný lov řevem a během a zoufalstvím gest, hromy a lomozy katastrof. Shlížíme na ně měsíce, léta, než prasknou hněvem či bolestí, lhostejny k jejich nevědomosti, s níž dobývají světa, a nasloucháme ze zvyku šíleným rytmům rychlíků i těžkopádnému lomozu členěných nákladních soumarů, již nemají citu, ni rozmaru, a v intervalech provozu 17 již vyhlížíme z daleka jich lokomotiv oblaka černá a šedá a bílá. Tisíce vlaků jsme spatřily, tisíce vlaků spatřlmespatříme, nás lidé s tratěmi sbratřili, aniž se my však bratříme s čímkoli v duši své cizí, ať stojí to či mizí; míjejí mimo nás miliony krásných i ohyzdných tváří, slýcháme jásoty, slýcháme stony, slýcháme pocely, smíchy a křiky, vídáme bláznivé kapesníky veslovat sluneční září; míjejí mimo nás hromady zboží, železa, prken, uhlí a koží, obilí, dobytek, stroje, míjejí lidé, míjejí věci, nahoru, dolů vidíme téci za tajným osudem tajemné roje bohatství světa odkryté, bohatství živé a movité, a jeho pány arijské, semitské na plyši dvorních a salonních vlaků, i jeho otroky evropské, africké, kramáře, dělníky, vojska a zřízence v útrobách uhánějících draků, jichž dunící, řinčící pletence soptíce sunou se jako bouře a zanechávají oblaka kouře černá a šedá a bílá. 18
Básně v knize Nové zpěvy:
  1. I.   My, dráty telegrafní, telefonní a elektrické,
  2. II.   V dálku se zavrtáváme bzučíce
  3. III.   V dálku se zavrtáváme bzučíce
  4. IV.   My, dráty vyslané do kolonií a tropů
  5. V.   My, dráty telegrafní, věčně nenasycené
  6. VI.   My, dráty elektrické...!
  7. VII.   Kvetoucí stonky svých tyčí, sloupů a zvonkových her
  8. VIII.   Jak v linkách nota vysoká
  9. Černoch
  10. Cirkus
  11. Chvála rotačky
  12. Modlitba k mocnostem života
  13. Zpěv z nabitých let
  14. Budoucí lidé
  15. Podaná ruka
  16. Stavba vodovodu
  17. Jarní neděle
  18. Jdou hodiny
  19. Panichida
  20. Chvála selky
  21. Dub
  22. Zpěv zimní
  23. Zde, v této uličce úzké...
  24. Ledy v dubnu
  25. Sloky mých dní
  26. Skřivan
  27. Den
  28. Deště v květnu
  29. Na červnové zemi
  30. Říčka v létě
  31. Ráno
  32. Rybolov
  33. Touhy
  34. Když cestu mi vroubila šalvěj
  35. Radost
  36. Křídlovka