DESET STROMŮ
Deset stromů před oknem,
mých deset stromů denně,
jdou s mým dnem a jdou s mým snem,
podobny štědré ženě
s kyticemi v konvicích
a s ovocnými džbány,
deset stromů velikých,
jsou mnou tu milovány.
Stačí oknem pohledět,
a vždy mi něco dají,
se sluncem i hvězdný svět
v náruči kolébají.
9
A když zimní, zhoustlý tmou
je večer jako dneska,
plují pánví podmořskou
jak tajuplná treska.
Sednu na ten měkký hřbet,
v dál pluji také, domů:
Tam je pro mne modrý květ
i pro mých deset stromů.
10