Ať přijde temno v budoucnu kdysi

Adolf Bohuslav Dostal

Ať přijde temno v budoucnu kdysi do našich cest, dnes tichá noc nám nad hlavou visí, plna je hvězd. Proč hleděl v zimu, jaro když posud touží se pnout, sotva nás oba přivedl osud v společný kout. Až mojí láskou znavena jednou odejdeš v dál, v nocích až dlouhých hvězdy nám zblednou, pak přijde žal. Dnes, duše moje, máme se rádi, stále a víc, teplý jas touhy, tichý zpěv mládí bije nám vstříc. Dnes jdeme krajem, prostý jenž stínů ve slunci vzplál, oba si štěstí neseme v klínu – nač ptát se dál. Ať přijde večer; my zřeli z jitra duše své kvést; zbude přec do tmy na dně nám nitra tušení hvězd.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

838. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tak odejít... (Růžena Jesenská)
  2. LOUČENÍ. (Josef Václav Sládek)
  3. V BOLESTI. (Alois Škampa)
  4. Za nocí hvězdných. (Bohdan Kaminský)
  5. Naději. (Bohdan Kaminský)
  6. VEČER. (Josef Václav Sládek)
  7. PÍSEŇ O ZAVÁTÝCH CESTÁCH. (Josef Rosenzweig-Moir)
  8. VENUŠE (Rudolf Medek)
  9. BEZ NÁZVU. (Jan Červenka)
  10. Večer. (Hanuš Věnceslav Tůma)