V ta místa, kde jsem líbal tebe

Adolf Bohuslav Dostal

V ta místa, kde jsem líbal tebe V ta místa, kde jsem líbal tebe
 v dnech sladkých ve svém náručí, teď šedivé se dívá nebe a vítr někdy zaskučí. Teď z rána mlha padá na ně, a z křoví nezní ptačí zpěv, jen časem zalétne sem maně snad vyplašená koroptev. Snad skalní holub usedne si tu někdy na vrch jasanu, a ničí krok jej nepoděsí a nepřerve nit jeho snů. [16] Tak jako v prázdné kapli je tu, v níž světlo dávno doplálo, kde trochu vůně svadlých květů jen z minulosti zůstalo, a kam se nikdo nenavrátí by pomodlil se na chvíli. A naše štěstí –? Ať se ztratí; my jsme se přec jen napili. 17

Kniha Touha (1898)
Autor Adolf Bohuslav Dostal