Víš, to bude jaro, plné vůně bude,

Adolf Bohuslav Dostal

Víš, to bude jaro, plné vůně bude, Víš, to bude jaro, plné vůně bude,
 až svou hlavu skloníš na vždy k mojí hrudi, slunce uvidíme zapadati rudé, a noc přesladká se pod hvězdami zbudí. Nádherný květ bílý opadne v té noci, ale ve tvém nitru zalká tisíc písní, budeš jako dítě, slabá, bez pomoci, ale k svatosti až vyrosteš tou tísní. [32] Tisíc paprsků se v krvi tvojí skříží, a z nich ze všech bude hřáti požehnání, pod tou štěstí svého nepoznanou tíží rozpláčeš se tiše v sladkém odříkání. Milióny světel nebe naše vzplane nad krajinou duší, jež je rosou vlahá, jaro do ní přijde láskou požehnané: viď, to bude chvíle zázračná a drahá. 33

Kniha Touha (1898)
Autor Adolf Bohuslav Dostal