NÁMOŘNICKÁ PÍSNIČKA

Stanislav Kostka Neumann

Prokleté moře! Když mně zbyl vrak z mé pyšně se nesoucí lodě, kapitána jsem zavraždil a plavce do hlubin svrhnul. Pod černou vlajkou teď plujeme, kormidlo dávno na třísky: možná, že v mělčinách uvízneme anebo se rozbijem v bradlech. Kapitán mrtvý v kajutě páchne, já na palubě se chechtám a – starý námořník – miluji rum a pochybných holek lásku.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

4. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V bouři života. (Ladislav Quis)
  2. ZTROSKOTÁNÍ. (Karel Toman)
  3. [Úvod] (Jiří Karásek)
  4. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  5. Plavec. (Augustin Eugen Mužík)
  6. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  7. V říši stínů. (Otakar Mokrý)
  8. V TIŠINĚ (Alois Jirásek)
  9. Starý prapor. (Augustin Eugen Mužík)
  10. LXXX. Ať si jak chce moře zmítá (František Ladislav Čelakovský)