staří dělníci

Stanislav Kostka Neumann

dni našeho života dni všední a všecky svátky takové naděje taková temnota ten pohled do vroucí dálky dni našeho života po celé zeměkouli dni nesené dělníky jako na sloupoví dni nesené dělníky jakž bychom zapomněli jejich písní je robota celí tou písní zněli když stůl nám stavěli chléb pro nás pekli soli dobývali ti staří dělníci staří dělníci kteří teď odpočívají staří dělníci pro sebe zhola nic nemají leda almužnu staří dělníci stromy vykotlané kariatidy sešlé klubka únavy staří dělníci pěšáci zmrzačení dědové zvěstovatelů sešlapané stupně třídy staří dělníci kořist opuštěná dárci zapomenutí věřitelé marní staří dělníci sedící na prahu anebo na lavičce před vrátky záda je bolí staří dělníci kteří si vypili válku válku v míru i poli kouřící ze staré dřevěnky hledící v dálku ti staří dělníci a jejich ruce především ruce a jejich nohy a jejich bedra a jejich oči a jejich tváře dojemná kráso starých dělníků staří dělníci ruce na klíně ruce na dýmce na zlatém slunci se hřející ruce se chvějící lehýnce ruce starých dělníků především ruce prachem práce zčernalé v rýhách svraštělá minulost svázaná modrými žilami ruce starých dělníků větve usychající kladiva rozbitá vesla puklá ruce starých dělníků standarty zvětralé talíře mozolů fialy ústraní ruce starých dělníků živitelky vyjedené trpitelky zajízvené mapy zotročení ruce starých dělníků v slabosti ještě dost silné aby nabrousily srp aby podaly vědro aby přibily hřebík pro obrázek leninův v odpočinku ještě neposedné aby uvařily kávu vnoučatům ruce šmátrající po tom co jest na nic nezapomínající z toho co bylo ruce starých dělníků chodily by ještě pro munici ty ruce starých dělníků puškami vonějící staří dělníci nemají stání ani nohy jim nemohou zapomenouti z práce do práce z práce do práce chodily bez ustání nohy jež teď se div nezhroutí nohy starých dělníků v kolenou nalomené městkami tatované nohy starých dělníků pilíře včerejška stoupy opotřebované ráhna zbavená plachet nohy starých dělníků taktovky rozloučení stvoly před kosou průvodkyně do země nohy starých dělníků marnotratnice vykořistěné poutnice oloupené poslice nevděku nohy starých dělníků které stávaly před četníky šiky s dlažby a silnice pod nimiž duněla země nohy starých dělníků štrachající teď v sednici kobrtající silnicí dojdou ještě s housaty donesou houby z lesa přisednou k soudruhům na schůzi nohy starých dělníků heroická věta ty nohy starých dělníků došly by ještě rády do nového světa staří dělníci tíhnou k zemi skláněni tíhou na bedrech desetiletím s nadějemi nosili tíhu ztráceli dech naděje odpluly oblakem tíha zůstala bedra se sklánějí níže a níže bedra starých dělníků stoly zborcené hnízda vybraná květníky vyschlé bedra starých dělníků podušky bolestí mausolea mužství zástěny konců bedra starých dělníků kolébky cizího bohatství paláce vydrancované trosky po vpádu bedra starých dělníků láskou už nevěnčená po celý život nosila kříž proto jsou ku prahu nakloněna kde by si odpočinula již bedra starých dělníků nejpravdivějším křížem poznamenaná křížem pracovitého muže mají už kříže dost ta bedra starých dělníků chtějí za svoji minulost do truhly krvavé růže staří dělníci s hlavou skloněnou přesto se do dálky rádi dívají jaké je počasí jaký je svět na toho blázna s úsměvem zírají dlaní si oči zastiňujíce aby jim neplakaly oči starých dělníků v koutku vždy slzičku mají pro to co bylo však nepláčou pro to co jest nezoufají oči starých dělníků po druhé dětské poslední jiskřičkou blikající a stále světské oči starých dělníků sokoli v kleci mroucí oharky pod popelem cisterny schnoucí oči starých dělníků ložiska zármutků soumraky dychtění mohyly snů oči starých dělníků pamětnice zločinů herbáře ústrků svědkyně zrady oči starých dělníků tisíckrát pokořené nespravedlností oslepené hrůzou propálené bezcitností oči starých dělníků bez hněvu v nepohodě ty oči starých dělníků hledají za tichých večerů paprsek na východě staří dělníci zadumaní v strunách se chvějících po dlouhém forte pošlou nám někdy třaslavé psaní tváře k nám pozdvihnou lněné vráskami rozzářené tváře starých dělníků z nichž vyvanula nenávist předprsí námezdnosti jež pobořil práce svist tváře starých dělníků křížaly člověčenství erby pracovitosti smalty oprýskané tváře starých dělníků palouky po bitvě hřbitovy polibků věznice písní tváře starých dělníků stránky strašné kroniky prázdné nory kleteb dokumenty jha tváře starých dělníků rozryté brázdami chudoby běžící desky rozsudku jejž práce sem zapsati dává nad svými příživníky ty tváře starých dělníků jsou obráceny k pevnině šesté kde rozsudek nabyl už moci práva staří dělníci odcházejí druh za druhem staří dělníci přicházejí kamarád s kamarády ti staří dělníci okrašlují dni našeho života dřina je strašlivá bolest je těžká smrt není dni našeho života dni nesené dělníky k vykoupení