žena

Stanislav Kostka Neumann

jsem rostlina jen snad slunečnice(X4f) proto mám slunce tak da(D3a) usmíváš li se dám ti svá ce(X4f) jinak ti uži da(D3a) tvář moje ble terč ho květu(X4f) při sluneč střely(D3a) terč ho klínu pro tebe je tu(X4f) pro něžnou horlivost včely(D3a) vzhůru se pnu snad tedy jsem va(X4f) těž jsou hrozny ru(D3a) můj zahradku jsem z draho dřeva(X4f) budeš li bohat chci dceru(D3a) můj zahradku buď trli(X4f) dopřej mi slunce i vláhy(D3a) měkkoučkým kem ten vzrůst můj ži(X4f) k šparu přivazuj hy(D3a) jsem rostlina jen říka žena(X4f) radost máš ze mne tu zřej(D3a) i žal ach žal jsem živel a změna(X4f) rostu však neopouštěj (D3a) jednoho dne již neřeknou kvete(X4f) za úsměv stisknu jen ruku(D3a) napadne vám kdož mimo mne jdete(X4f) zas jeden člověk v tom hluku(D3a)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 6
Celkem veršů: 24
Daktylotrochej: 12 (50 %)
Daktyl: 12 (50 %)