žena

Stanislav Kostka Neumann

žena
jsem rostlina jen, snad slunečnice, proto mám slunce tak ráda. usmíváš-li se, dám ti svá líce, jinak ti ukáži záda. tvář moje bledá, terč mého květu, přijímá sluneční střely. terč mého klínu pro tebe je tu, pro něžnou horlivost včely. vzhůru se pnu, snad tedy jsem réva, těžké jsou hrozny mé věru. můj zahradníku, jsem z drahého dřeva; budeš-li bohat, chci dceru. můj zahradníku, buď trpělivý, dopřej mi slunce i vláhy. měkkoučkým lýkem ten vzrůst můj živý k špalíru přivazuj záhy. 112 jsem rostlina jen, říkají žena. radost máš ze mne tu zřejmě i žal, ach žal... jsem živel a změna, rostu však, neopouštěj mě. jednoho dne již neřeknou: kvete, za úsměv stisknu jen ruku. napadne vám, kdož mimo mne jdete: zas jeden člověk v tom hluku? 113
Básně v knize Srdce a mračna:
  1. hořká je lidská melodie
  2. mračna
  3. nežaluj
  4. březnový sníh
  5. na jarní zemi
  6. jaro na dědině
  7. člověk s krajícem
  8. a dál
  9. lidé s modrými konvičkami
  10. poledne
  11. cestou
  12. na horách
  13. setkání s velikou rodinou
  14. zas jako kdysi
  15. rozhovor s lunou
  16. zpěv pro rákosníka
  17. v mlhavém ránu
  18. jeseň
  19. hořká meditace
  20. listopad
  21. vodárenská věž
  22. stromy a srdce
  23. prosincový den
  24. sovy
  25. meditace jednou provždy
  26. politická píseň
  27. staviski
  28. chvála korupce
  29. muž, jenž se chvěje
  30. píseň o hodném muži
  31. život do odvolání
  32. rockefellerovský song
  33. song bulvární krysy
  34. sypejte ptáčkům
  35. ano nebo ne
  36. odliv
  37. smích
  38. báseň
  39. pašije
  40. ortodoxní židé
  41. nezaměstnaný
  42. zavřel jsem knihu...
  43. ocúny
  44. tel aviv
  45. zmije
  46. nad filmovou fotografií eskymácké matky
  47. laskavá náhoda
  48. funus
  49. odpověď
  50. žena
  51. hrdina
  52. nikdy nemusiti...
  53. poesii
  54. poděkování sovětskému svazu