odpověď

Stanislav Kostka Neumann

odpověď
nikoho nemiluješ tu vskutku, když zapřísaháš se láskou svou k všem. a nejraději tím klameš sám sebe, když láska k jednomu zhasla ti snem. abys tu mohl milovat lidi, musíš mít jednoho člověka rád: stříbrný mozek, ze zlata srdce, tělo co květný a ovocný sad. lidé jsou močál zkažené krve, často jen hloupá a hamižná sběř. jen parnasie, vykvetlá nad ně, šeptá ti beze slov: miluj a věř! pro jednu bytost odpouštíš městu. že žije na světě, lepší je svět. v ní je ti žít, v ni doufat a věřit, pro lidi, z lidí bys neměl jen jed. 110 těžko se žije v rozkladu všeho, daleko za sedmi řekami sklad. dobu i lidi můžeš mít věru jen skrze jednoho člověka rád. 111