a dál

Stanislav Kostka Neumann

a dál
františku halasovi
také si říkám život, a je to krása zrazená hrabivostí a pověrami, ale i ruka vztažená k ráně a stavbě nad hrozbami a dál. také si říkám smrt. vichr a velká voda. padá-li listí, je i máj. stromů však, stromů škoda. jde slavná alej v zaslíbený kraj a dál. také si říkám sen. zhola nic pro cikánky. v začaté knize mistrově čtu nenapsané stránky, ty široširé o vdově a dál. 26 a říkám si i poesie, když nečtu knih a smaragdovou dlaň po vřavě hledám kruté. a svědectví i zbraň, ne fikce věčna ve skořápce duté, je ptačí píseň v noc. 27