funus

funus
smuteční pochod plačtivých plechů, bubnových slzí, plechových vzdechů vyloup’ se z pupence předměstí. těžko se umírá, milujeme-li, já jsem tě líbal ještě v neděli, nedojde mrtvý k rozcestí. lidé jdou na sucho nebo plačky, chopina ječí tu naříkačky, pak polku si dají v hospodě. studený spáč chce pouze spáti. zahráli, pohřbili, mohou se smáti, neujde nikdo té nehodě. za hudbou pop je také z plechu, za popem věnce pro útěchu, na mrtvém umírá kytička. byl mlád jste ještě, ztichlý strýčku, zlomili pro vás voskovou svíčku, nese ji bílá družička. 108 kobrtá vůz s vámi na dláždění, hle, příležitost k zatančení naskýtá se vám naposled. smekají lidé, zevlují domy, s pěšinkou lesklou vzpomněl si commis, jak jste to táhli pro zlý květ. pro jeden květ a jednu lásku. co všecko dáme marně v sázku, než mrtvý bude odložen! nevěsta zapláče. nu, a pak jedem’. pod řípem nebo pod ještědem rozkvete nový sen. 109