píseň o hodném muži

Stanislav Kostka Neumann

píseň o hodném muži
(z němčiny)
hle, zbrojí a hudou ve městech i vzduchu, že brániti budou na vodě i suchu vlast svou a čest. a dí: nepřítel bdí. zvou po residencích se, kramáři věční, a na konferencích se řeční a řeční. tak slepují pakty. a dí: přítel náš bdí. kdo přítel děl? kdo nepřítel? toť přece zcela jasný krám, i když to skrývá budoucnost. lid má vždy jednak řádnou zlost, pak důvěru a srdnatost. 68 já se v tom ovšem nevyznám: kdo proti komu a kdo s kým. jsem hlup, že toho nevidím, tak hlup, že se vždy zastydím se ptáti. kdyby tak někdo vysvětlenímvysvětlení nám chtěl dáti: hle, z jejich vůle jsi tak hlup, neb třeba jim, bys zůstal hlup. chce každý politický sup, by lid byl všude jak ty hlup. muž taký nejpotřebnější, mu hloupost chléb je vezdejší. ty žiješ hlup a umřeš hlup, té nejhloupější smrti lup. ty všechno klidně vyslechneš, pak dýmku zapálit si jdeš a růžovým se díváš sklem. ty jsi ten hodný muž. ty trpíš dál a trpíš něm, jsi v koncích se svým rozumem, nemůžeš chápat už. ty jsi ten hodný muž. 69