člověk s krajícem

Stanislav Kostka Neumann

člověk s krajícem
jak zlatá bárka na oblačnu se luna ještě houpá. v dědině kohout řekl si však: začnu, koroptvím v polích do hlavy to stoupá. opravdu, noc vtom pukla nad lesy vzadu; v trhlině zoře komoně své shlukla pro žhavou kavalkádu. jdu mimo, člověk pracující, z dědiny na nádraží. vše zanechám tu, stromy pukající, květiny, ptáky, slunce na zápraží, všecko tak jiné nežli v městě, talíře medu, džbánky vína, a do fabriky po té dlouhé cestě mě zavře přes den otročina. 24 můj krajíc voní sklizní z půdy rodné. toť všecko, co si nesu z venkova do práce a z noci do dne. a když pak znova noc se plíží z lesů, potmě se vracím. mátový večer voní čerstvým kvítím, ostatní jaro ztrácím – a téměř vůbec vše, co život činí žitím. 25
Básně v knize Srdce a mračna:
  1. hořká je lidská melodie
  2. mračna
  3. nežaluj
  4. březnový sníh
  5. na jarní zemi
  6. jaro na dědině
  7. člověk s krajícem
  8. a dál
  9. lidé s modrými konvičkami
  10. poledne
  11. cestou
  12. na horách
  13. setkání s velikou rodinou
  14. zas jako kdysi
  15. rozhovor s lunou
  16. zpěv pro rákosníka
  17. v mlhavém ránu
  18. jeseň
  19. hořká meditace
  20. listopad
  21. vodárenská věž
  22. stromy a srdce
  23. prosincový den
  24. sovy
  25. meditace jednou provždy
  26. politická píseň
  27. staviski
  28. chvála korupce
  29. muž, jenž se chvěje
  30. píseň o hodném muži
  31. život do odvolání
  32. rockefellerovský song
  33. song bulvární krysy
  34. sypejte ptáčkům
  35. ano nebo ne
  36. odliv
  37. smích
  38. báseň
  39. pašije
  40. ortodoxní židé
  41. nezaměstnaný
  42. zavřel jsem knihu...
  43. ocúny
  44. tel aviv
  45. zmije
  46. nad filmovou fotografií eskymácké matky
  47. laskavá náhoda
  48. funus
  49. odpověď
  50. žena
  51. hrdina
  52. nikdy nemusiti...
  53. poesii
  54. poděkování sovětskému svazu