HOSTEM V PRAZE

Stanislav Kostka Neumann

Jak je to krás(Na) že se probouzím v širo posteli pohostinho domu(Na) jako ve va pl čerstvého mléka(Na) Jak je to ješ krásnější(Na) že otrám okno v zákou malostranské(Na) a vpouštím vzduch proplete ranmi zpěvy a šramoty(Na) jenž jednou rukou po si von kytice z Petřína(Na) a druhou na vodu z Vltavy(Na) Pomalu se obkám(Na) podrob vše pozoruji(Na) ze všeho velikou radost mám(Na) a po pohod pluji(Na) jako po letním rybku(Na) A ja posvát obřad(Na) v pokoji vedle za mi dveřmi ko služka(Na) Slyším jak drobounce šlape opatr vrže(Na) vyspa ci nosíc na jejich ran místo(Na) sklo zvo o porculán(Na) jako zvonky při pozdviho(Na) když hodou zabloudíš do katolicho kostela(Na) vám se velho do zrcadla(Na) mám li ješ dost ru tváře tep zrak(Na) ne li slupka příliš zvad(Na) pro Vás kteří jste mla tak(Na) otrám dvéře(Na) Okna jsou dokořán a v provětraném pokoji(Na) jak vo kouří va(Na) ja srdeč tiší tvoří sta do uprostřed stolu(Na) žád porculán z jaho pi esthéti(Na) a ja laskominy či mi mako žemle(Na) v košíčku vystlaném ubrouskem(Na) A Vy naproti ve dveřích po domácku(Na) Usedace name si(Na) mléko a vu(Na) zaponám na rybolov pod lesy(Na) pro Vaši dvo hlavu(Na) Pak sate po čerstvých novinách(Na) a jak je otte(Na) vane z nich zná syro (Na) kterou neda proč tak miluji(Na) A pak říte z nich jednotli nabi ty(Na) A pak čtete hroznou a ješ hroznější věc(Na) A pak vstáte zatím co dome(Na) a chote prudce po pokoji(Na) bezmocni přihlížíme k hrůzmu ji(Na) Tu prate hle nervos(Na) Jak se šíme na onen den(Na) kdy bude možno popr zvolati všechna slova(Na) kte nás bo v nitru(Na) Nastá ticho podiv ticho u nás(Na) v lahodných ních svěžího na a přátelské snída(Na) Hleme upře kaž na ji bod(Na) A címe že z hlubin času vy provisorium(Na) malič doba velikých ulostí(Na) kte nás oblehnou přidu ve pso(Na) a mříti nám da hladem po pravém živo(Na)

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

52. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OTVÍRÁM OKNO. (Karel Červinka)
  2. Pozdrav Šumavy. (Emanuel z Čenkova)
  3. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  4. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  5. Z PODZIMNÍCH VEČERŮ. (Irma Geisslová)
  6. Bílý holub. (Jaroslav Vrchlický)
  7. MONTE CARLO. ( H. Uden)
  8. POD ZBYTKEM STARÝCH HRADEB Z JARA. (Antonín Klášterský)
  9. NÁVŠTĚVA (Božena Benešová)
  10. Na Hostýně. (František Táborský)