poesie

Stanislav Kostka Neumann

tvých žalů ostny ulamuje smírně poesie; tvým šťastným dnům dá žíti nedozírně poesie. z tvých drobných smutků dělá berné mince poesie; tvou radost mění v drahé roucho prince poesie. skutečnu čechrá křídla souvislostí poesie; i všední věci ve svém ráji hostí poesie. tím věčnější je, čím víc pije ze dne poesie, tím vznešenější, čím blíž k zemi sedne poesie. tím světu blíž, čím domovem víc dýše poesie. jen bez metafysiky stoupá výše poesie.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

321. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Blaho – smutek. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Do památníku. (Jaroslav Vrchlický)
  3. 8. Básníkům bolem sklíčeným. (František Zdobnický)
  4. Co po tom. (Bohuslav Čermák)
  5. JSOU SPOČÍTÁNI. (Josef Václav Sládek)
  6. RADA MÉMU SYNU. (Antonín Klášterský)
  7. Není větší dálky... (Růžena Jesenská)
  8. Rána. (Jaroslav Vrchlický)
  9. CO DĚLAT? (Josef Svatopluk Machar)
  10. V LISTOPADU. (Josef Svatopluk Machar)