V. Naše barva červená a bílá,

Stanislav Kostka Neumann

Naše barva červená a bílá, napřed červená však a pak bílá, napřed vzpoura krve potupené, požár češství, jež se k cíli žene, bouřný síly vzrůst – a potom síla klidná, cudná, jistá zdarem díla – – Naše barva červená a bílá... Barva. Nic víc. Jarní chybí síla, jaro u nás cítí jenom v říji s hlavou skleslou, se sehnutou šíjí čeští lidé, positivní lidé. Sláva diplomatům! Zdráv buď, klide! I ta barva již cos vybledlého. Kocovina z počínání všeho. Krev je mdlá a čest je pokálena, na prodej s ní chodí jako žena, ne však z bídy – z přesvědčení, klidni, k Římu dnes a zítra zase k Vídni.

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

87. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Černí a Bílí. (Jaroslav Vrchlický)
  2. V zápas jdoucím...! (Milan Fučík)
  3. None (Antal Stašek)
  4. 2.   Juž se mně skoro odcizil svět (Stanislav Kostka Neumann)
  5. GLADIATOR. (Roman Hašek)
  6. Smrt Glaukova. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PYTHIE. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Za soumraku (Emanuel Miřiovský)
  9. VEREŠČAGIN. (Antonín Klášterský)
  10. BALADA (Stanislav Kostka Neumann)