spálený strom

Stanislav Kostka Neumann

jak teskno stromu, košatému kdysi, jenž na slunci snil svého štěstí sen a každým květem hlásal optimism a každým listem chválil nový den, když náhle bleskem rozpolcen a spálen, jak strašidlo se tyčí z ranních par a krváceje z ran, jichž nezahojíš, naději ztratí, radost, sílu, tvar. tu, neumře-li do příštího jara a vzhlédne jako ukřižovaný, na rozhozených údech vypučí mu zeleně trochu, život prohraný. jak stařec shrbený, když slzy vyschly, jen o svém žalu ještě šelestí, zatím co vůkol mladá zeleň bujná se valí útokem a přes něj ke štěstí.

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

83. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Den po dni. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Letní causerie. (Josef Svatopluk Machar)
  3. TROJÍ PRVÝ MÁJ (Viktor Dyk)
  4. SMUTEČNÍ (Viktor Dyk)
  5. 11. Slunce skví se na obzoru – (Karel Marie Drahotín Villani)
  6. PÍSEŇ POSLOVA. (Viktor Dyk)
  7. Přemýšlení o přírodě. (Antonín Koukl)
  8. HISTORIE DONA JUANA. (Josef Lukavský)
  9. SMUTNÝ MÁJ (František Odvalil)
  10. Reminiscence (Karel Hlaváček)