SOUSEDSTVÍ.
Bohuslav Čermák.
Sladký med má v sklípku zlatý
soused v oule umčeném,
sladčí dceř však zlatovlasá
na rtu nosí růženém.
Mrzout soused stále brouká,
že má v oulu zloděje,
med že jemu při měsíčku
zleté kradu naděje.
V hrdlo lžeš, ty stará hlavo,
dosvědčit můž dcerka ti,
neumímť já lstivě bráti,
sladce zvyklý dávati.
[177]
Však co dám, sám nenasyta
beřeš retem hltavým,
bůh ví, za to poženu tě
před soud, svědky postavím.
Poženu tě před faráře
na soud páně v kostele,
věř, že včelku zlatovlásku
vyhrám v té při veselé.
178