Opadalé květy.

Bohumil Adámek Dominik Beznaděj Svatopluk Čech Jaromír Čelakovský Bohuslav Čermák Otakar Červinka Josef Slavomír Čipera Josef Dvorský Josef Otakar Forchheim Jaroslav Goll Gustav Heš Otakar Hostinský Alois J. Jizerský Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Václav Kropáček Jaroslav Lisec Ferdinand Marjánko J. Kyril Maryša Emanuel Miřiovský Jaromír Nečas Julius R. Nejedlý František Ladislav Polák P. J. Přibylovský Ladislav Quis V. Sázavský Josef Václav Sládek František Šimeček Václav Šnajdr Václav Šolc Josef Toužímský Hanuš Věnceslav Tůma M. Turenský S. Velen August Vlašímský Jan Vraný Vojmír J. Wünsch August Zátka V. Zikmund Želmír

Opadalé květy.
I.
Pršely ty bílé květy se široké jabloně, trávník vůkol voní v sněžné z květů padlých zácloně. Pod jabloní děva lepá, duše ve sna ve šeru – sprchly bílé vonné kvítky ve bělounkou zástěru. Děvče ze sna když procitlo, zřelo květy – zplakalo! Snad jí se stromečku blaha mnoho květů spadalo? – [104] II.
Třeba strom jak mrtvola je, z jara přece pučí... duše sirá, oklamaná, ta se nerozzvučí! První pyl když s mladé duše vzaly zrády mrazy, pak ji lásky vlažný vánek nikdy neomlazí. 105

Kniha Almanach českého studenstva (1869)
Autor Václav Kropáček