Na hřbitově.

Bohumil Adámek Dominik Beznaděj Svatopluk Čech Jaromír Čelakovský Bohuslav Čermák Otakar Červinka Josef Slavomír Čipera Josef Dvorský Josef Otakar Forchheim Jaroslav Goll Gustav Heš Otakar Hostinský Alois J. Jizerský Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Václav Kropáček Jaroslav Lisec Ferdinand Marjánko J. Kyril Maryša Emanuel Miřiovský Jaromír Nečas Julius R. Nejedlý František Ladislav Polák P. J. Přibylovský Ladislav Quis V. Sázavský Josef Václav Sládek František Šimeček Václav Šnajdr Václav Šolc Josef Toužímský Hanuš Věnceslav Tůma M. Turenský S. Velen August Vlašímský Jan Vraný Vojmír J. Wünsch August Zátka V. Zikmund Želmír

Na hřbitově.
O věčnost! slovo plné bájí, ten v kruhu lidském božský host, jenž duše blaho v sobě tajítají, a v ni přec metá pochybnost! Tím zvukem duch byl uchvácený, kdy mrak ho pochybností kryl, a kouzlem jakýms přivábený já věře přec jsem nevěřil. Však putuju-li v nočním šeru co bledý poutník k hřbitovu, tu kárá cos mne pro nevěru – i počnu doufat po znovu. [109] Neb každé kvítko hrobky malé ve větru vání zvěstuje, že nepotrvá bol můj stále, že věčnost duše slučuje. A srdce živěj’ počne bíti, slast v líce vkouzlí ruměnec, sen o věčnosti počnu sníti – i věřím zas – já blouznivec! 110 Ferdinand Marjanko.