Noční.

Bohumil Adámek Dominik Beznaděj Svatopluk Čech Jaromír Čelakovský Bohuslav Čermák Otakar Červinka Josef Slavomír Čipera Josef Dvorský Josef Otakar Forchheim Jaroslav Goll Gustav Heš Otakar Hostinský Alois J. Jizerský Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Václav Kropáček Jaroslav Lisec Ferdinand Marjánko J. Kyril Maryša Emanuel Miřiovský Jaromír Nečas Julius R. Nejedlý František Ladislav Polák P. J. Přibylovský Ladislav Quis V. Sázavský Josef Václav Sládek František Šimeček Václav Šnajdr Václav Šolc Josef Toužímský Hanuš Věnceslav Tůma M. Turenský S. Velen August Vlašímský Jan Vraný Vojmír J. Wünsch August Zátka V. Zikmund Želmír

Noční.
I.
Přesladké dechy andělů to nejsou, co tu vanou, to tichých duchů tichý sbor jde s paní milovanou. Vždyť příchod její oznámil sám zvonek na kostele a příroda jí na cestu nejčistší perly stele. Náručí svoje přejemné rozpíná nad zeměmi a dřímá svět jak kuřátko pod matky perutěmi. [137]
II.
Vzpomínko sladká, přesladká na dobu zlatolící, již v opojení probděl jsem s tou velkou panovnicí: Na vršku krásném, zeleném usedla místo trůnu a nejskvělejší nebesa tu měla za korunu. Přejasných démantových hvězd na hrudi na tisíce, a za znak moci královské – úplnou tvář měsíce. Královský pěvec s harfou v ní, na harfě struny zlaté, a kolem hlavy záři měl tak jako mají svaté... Královno mocná, přemocná, buď za to velebena, že tak ti pěvec svatým jest a píseň tak ti ctěna! 138