Nadšení.

Bohumil Adámek Dominik Beznaděj Svatopluk Čech Jaromír Čelakovský Bohuslav Čermák Otakar Červinka Josef Slavomír Čipera Josef Dvorský Josef Otakar Forchheim Jaroslav Goll Gustav Heš Otakar Hostinský Alois J. Jizerský Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Václav Kropáček Jaroslav Lisec Ferdinand Marjánko J. Kyril Maryša Emanuel Miřiovský Jaromír Nečas Julius R. Nejedlý František Ladislav Polák P. J. Přibylovský Ladislav Quis V. Sázavský Josef Václav Sládek František Šimeček Václav Šnajdr Václav Šolc Josef Toužímský Hanuš Věnceslav Tůma M. Turenský S. Velen August Vlašímský Jan Vraný Vojmír J. Wünsch August Zátka V. Zikmund Želmír

Nadšení.
TyTy, v prsou nadšenínadšení, jsi jako větru dech, pojednou vznikáš a zas odcházíš, tys svobodno, ti žádný nekáže, tam nezasvitnešnezasvitneš, a tu stále dlíš. Bez tebe smutno, pusto ve světě, tu velký čin jak palma na poušti, tu věštcův hlas co v skalách ozvěna a lidstvo kleslé lidstvo opouští. Znáte těch sobců vyschlé postavy, a znáte tváře žen těch prodajných, to zhlaslézhaslé oko bloudí po zemi, na podlém čele trůn si zvolil hřích. A znáte jiji, tu chátru nesčetnou, jež rodí se, by zase zemřela, co jim je vlast, co láska, svoboda? – jen prázný zvuk a jmeno bez těla. [160] Ty svaté nadšení, tam nikdy tvůj, tam nikdy tvůj se nezaleskne žár, tam bysi marně ve tmách hasnulo, ta noc tam nese každé hvězdě zmar. Však bijou srdce, tam kdy vnoříš se, tu na vždy posvěceny stopou tvou, tu srdce oltář, jeho knězem duch, obětí život, píseň modlitbou. 161

Kniha Almanach českého studenstva (1869)
Autor Ladislav Quis