Byl pěkný den.

Bohumil Adámek Dominik Beznaděj Svatopluk Čech Jaromír Čelakovský Bohuslav Čermák Otakar Červinka Josef Slavomír Čipera Josef Dvorský Josef Otakar Forchheim Jaroslav Goll Gustav Heš Otakar Hostinský Alois J. Jizerský Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Václav Kropáček Jaroslav Lisec Ferdinand Marjánko J. Kyril Maryša Emanuel Miřiovský Jaromír Nečas Julius R. Nejedlý František Ladislav Polák P. J. Přibylovský Ladislav Quis V. Sázavský Josef Václav Sládek František Šimeček Václav Šnajdr Václav Šolc Josef Toužímský Hanuš Věnceslav Tůma M. Turenský S. Velen August Vlašímský Jan Vraný Vojmír J. Wünsch August Zátka V. Zikmund Želmír

Byl pěkný den.
Byl pěkný den, večerní klid, den první velkém na moři, poslední ještě barvil svit to Tříjehelné předhoří. A ticho – vody v odběhu a vod se skroužil lem. „Jak daleko jsme od břehu?“ „„Před chvilkou znikla zem.““ Odvrátil zrak, kde spjal se kruhkruh, a z prsou se mu vyrval ston: „Dřív chránil já tě a tvůj bůh, teď chraňchraň, matičkomatičko, sám tě on!“ [178] Již kolik dní tak ve běhuběhu, a ještě žádný plavby cíl – „Jak daleko jsme od břehu?“ „„Můj dobrý pane, tisíc mil.““ Dost daleko to věru již, by pukla při tom lidská hruď, „Mé děvče, mi si zvykli blížblíž,“ – setřel si slzu – „s bohem buď!“ Kol moře jen a nebe je a v dáli plachty stín se skryl; „Či dál nás nesly peřeje?“ „„Jsme, pane, na dva tisíc mil.““ Zamával rukou v divoku: „Můj dobrý druhu, budeš sám těch pout rozbíjet otroků – budeme spolu až kdes tam!“ – A dál loď žene větru dech a zem již stoupá blíž a blíž. „„Hle, pane, již tu volný břeh, přec dočkal jste se jednou již.““ 179 „Ba volná zem, však cizá přec, má vlastní slouží v otročíotročí, já nepad’ v své a vyhnanec na cizou půdu nevkročí!“ – Na moři kruh – se stěžně hlas „Muž v moři!“ – líně ozve se, jej zachránit však není čas, ve chvilce přístav zavře se. 180