Má letí loď...

Josef Kálal Josef Adámek Josef V. Blanický František Adolf Borovský Václav Daněk Jan Dunovský Lubomír Fryč Karel Frič Otakar Halina František Herites Josef Holeček Bohdana Hrdličková Filip Hyšman František Kolář Miloslav Ladinský František Malač Tomáš Miloslav Marek Ferdinand Marenko Josef Maršálek August Vojtěch Nevšímal Slavoslav Novák Vojtěch Novotný Ondřej Palák Vojtěch Pekař Jan Pelikán Světimír Smutenský J. Boleslav Strahovský Božena Studničková Boleslav Světelský Josef Tesař Marie Těšínská Vítězoslav Tůma Jaroslav Vrchlický

Má letí loď...
Má letí loď rozsáhlou světa říší a její bouřnou zrývá hladinu: tu hnána vlnou k zvratné stoupá výši, a tam se s vlnou kácí v hlubinu. Má letí loď dalekým okeánem a jeho pěnu chvatem rozrývá – kdy, lodi má, my ve přístavu stanem’? Tam, hle, nám hvězda kyne zářivá! A letí loď a pádí jako střela u prostřed bouře v šírou dál, a již – již cíle svého doletěla, tu vrazí bokem v lůno skal! Ó běda, běda! o ty úskaliny se její vetchá stavba ztroskotá, a k cíli doplujou jen rozvaliny chatrné lodi – mého života! 101

Kniha Anemónky (1872)
Autor Ondřej Palák