IMPROVISACE NA STARÝ MOTIV.

Adolf Bohuslav Dostal

Měsíc svítí nad vodami(T4f) tak má duše zas jsme sami(T4f) Vidíš to je lidské štěstí(T4f) na konec vždy rána pěstí(T4f) vždy jen výsměch z hloubky zní ti(T4f) a ty duše chtělas žíti(T4f) Já ti říkal Duše žalná(T4f) nech ta bílá světla dálná(T4f) nechtěj slunce noc když dusí(T4f) Vidíš tak to končit musí(T4f) Život v mládí nerad hyne(T4f) šli jsme tedy v kraje jiné(T4f) Z vypráhlé a mrtvé země(T4f) dojít chtěl jsem hory témě(T4f) nejvyšší té hory v dáli(T4f) kde bludičky snů mých plály(T4f) a kde bytost světlá malá(T4f) květy touhy rozsypala(T4f) a v nich stála bílá lesklá(T4f) Bože a ten vrch byl ze skla(T4f) Tak jsme spadli Co teď zbývá(T4f) Půjdem duše důvěřivá(T4f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	11
Celkem veršů:	22
Trochej:	22 (100 %)