TAKÉ JEDNA POHÁDKA VĚČNĚ STEJNÁ.

Adolf Bohuslav Dostal

Šla bílá královna a dav se vztekle smál(J6m) a všecky ulice se chvěly nenávistí(J6f) jas velké bolesti jí čelo zadýchal(J6m) a v cestu padalo jí suché svadlé listí(J6f) Kdo tudy utíkal jí slinou střísnil šat(J6m) i stíny nároží jež z její vůle žily(J6f) a z tváří dvořanů jen drzý čišel chlad(J6m) šla v exil královna a zámek zapálili(J6f) Co bylo v království kdys veliké a ryzí(J6f) vše zneuctila teď dlaň žoldácká a cizí(J6f) a bílá královna jde mlčící a hrdá(J6f) v tom je velikost jež hvězdy nutí zblednout(J6f) tam kde zní davu křik a ruka bije tvrdá(J6f) své duše zvednout štít a zpět se neohlédnout(J6f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Jamb:	14 (100 %)