VI. To přec už byla píseň poslední,

Adolf Bohuslav Dostal

VI.
To přec už byla píseň poslední, To přec už byla píseň poslední,
 již zazpíval jsem vámi, drahá, sveden... Má duše, jen se kolem ohlédni, zda květ tu zůstal někde aspoň jeden? Jen jeden úsměv zda tu svítí ze tmy? My byli přec jen bláhovými dětmi. Pták chvíli zpívá, odletí pak zticha – má duše, v mlhách těžko se to dýchá. 72

Kniha Vedle cesty (1901)
Autor Adolf Bohuslav Dostal