VII. Loď v mlhy jde, a nikde konce není,

Adolf Bohuslav Dostal

Loď v mlhy jde, a nikde konce není, a za chvíli se všecko rozpadne, má duše chví se v divném opojení, a tiše šeptá tóny záhadné. Tam za tou mlhou krásné slunce hoří, a přece nutno utonouti v moři, utonout v mlhách, na rozbitém vraku, a zřít jen záři na okraji mraků.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

283. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V bouři. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. Bouří moře, čeří se a vzteká, (Josef Holý)
  3. [Scirocco] (Jiří Mahen)
  4. XXIX Moře se bouří, moře se pění. (Viktor Dyk)
  5. Plavec. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. Srdce a moře. (Augustin Eugen Mužík)
  7. SENTIMENTALITA VEČERA. (Josef Svatopluk Machar)
  8. NEPŘÍTEL. (Jan Opolský)
  9. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  10. ŽENÁM DOBY NAŠÍ. (Eliška Krásnohorská)