ALOISU JIRÁSKOVI

Adolf Bohuslav Dostal

ALOISU JIRÁSKOVI ke 23. srpnu 1901.
Už nevím, kde jste napsal onu větu, že člověku jen trochu smíchu stačí a ostatek že dotrpí si v pláči. Sám prožil jsem to, kolik pravdy je tu. Já utrh’ jednou bílý kalich květu, leč svadl dřív, než dozní píseň ptačí... A člověk sám si nikdy nepostačí, vždy aspoň úsměv potřebuje k letu. Mé srdce, v skalách holub osamělý, jen volá v smutek černé hodinky, a marně volá. Obzory se stměly. A mezi proudy bez kormidla zmítán kus země ve tmách hledám jedinký. – Ba, z trnů je ten lidský život splítán. 91

Kniha Vedle cesty (1901)
Autor Adolf Bohuslav Dostal