Dvě hrušně.

Jindřich Šimon Baar Vilém Bitnar Sigismund Bouška Xaver Dvořák Josef Florian František Holeček Vladimír Hornov Jan Ev. Hulakovský Adam Chlumecký František Chramosta Martin Chudoba Josef Jasanovič Jan Ježek Josef Kalus Antonín Knotek František Kohout Julius Alois Koráb Karel Th. Kotrouš Karel Kraus František Kyselý František Leubner Karel Dostál-Lutinov Mikuláš Maršálek Martin Medňánský Ferdinand P. Místecký Josef Mottl František Novák Jan Evangelista Nečas Antonín Pavelčík Jakub Pavelka Jaromír Stanislav Pavlík Alois Potěhník František Richtr Jaroslav Rouček František Skalík Karel St. Smutný Rudolf Strupavský Jan Spáčil-Žeranovský Jan Svárovský Antonín Sychrovský Josef Šimon Josef Šorm Otakar Tauber Antonín Travěnec Sigismund Uttenrodt ze Scharfenbergu František B. Vaněk Josef Vejchodský Jan Vondrášek František Walzel Prokop Zaletěl František Žárovský

Dvě hrušně.
Dvě hrušně stály před okny a byly staré, staré, je štěpil sivý dědoušek, když v síle sám byl jaré. A květem byly běloučké, když přišli z jara ptáci a šeptali jim v korunách, že jaro k nim se vrací. Však svadly květy, vadnul list a podzim slavil hody; k nim přišel mladý hospodář, by hledal na nich plody. A hněvem planul jeho zrak, vždyť užitek byl malý: „Toť poslední byl věru rok, co před okny jste stály!“ [176] Bol stísnil jejich šedou hruď, ston s loubí jejich slétá: „Vždyť dávaly jsme ovoce tak dlouhá, dlouhá léta!“ Však neslyší jich ukrutník, když v hruď jim vráží rány, dvě staré hrušně před okny – již na zemi jsou sklány..sklány... A vyšel sivý dědoušek, slz plničké měl zraky: „Co potkalo vás, nešťastné, to na mne čeká taky“.taky.“

Kniha Pod jedním praporem (1895)
Autor