Z písní.

Josef Baše J. D. Boholubský František Adolf Borovský Josef Boubela Antonín Bulla Antonín Čapek Gustav Dörfl Jan Dunovský Josef Dürich František Herites Adolf Heyduk Antonie Hoffmannová Josef Vlastimil Hrubý Josef Hubáček Albína Dvořáková-Mráčková Josef Ježek Bohdan Jelínek Alois Jirásek Josef Kálal Bohumila Karbanová Bedřich Kokoška Jaroslav Kozánek Eliška Krásnohorská Josef Kuchař Karel Kučera Karel Lomnický Z. Maník Ferdinand Marjánko A. P. Mělnický Emanuel Miřiovský Otakar Mokrý Berta Mühlsteinová Julius R. Nejedlý Vojtěch Novotný Vojtěch Pekař M. Podkonický Rudolf Pokorný Jaroslav Sv. Rypáček Marie Slavinská Antal Stašek J. Boleslav Strahovský Božena Studničková Václav Šnajdr Boleslav Trojan Olga Trojanová E. Volný Slavomír Vránek Jaroslav Vrchlický Zikmund Winter Josef Wünsch August Zátka

Z písní.
I.
Jsem písničkář jen ubohý; majetek můj kus oblohy, tu vzít mi nikdo nemůže, já klidně chodím na lůže. A ráno, když se probudí mé srdce, – nic je netrudí, nad sebou třeba v myšlénce v tvář zírám svojí milence. II.
Jsi, děvo, jak ta obloha co poblíž je tam u Boha, lesk barvu její v oku máš a usmívat se také znáš. [141] Však obloha se kaboní, den celý třeba neskloní se slunce v její okénko – buď raděj sluncem milenko! III.
Uletěl ptáček z hlubin lesa tam na jih dálné za moře, naposled zapěl srdcelomnou a ztratil se tam nahoře. Zvuk písně té zní podnes v uchu; hned ptáčete si vzpomínám, mně zdá se, jajak by z nitra mého pryč odletěl k těm končinám. To echo slední jeho písně, jak moje píseň labutí, již dlouho čekám, dlouho ptence, však srdce pořád bez hnutí. 142 KAREL LOMNICKÝ.

Kniha Ruch 3 (1873)
Autor