Poslední přání.

Josef Baše J. D. Boholubský František Adolf Borovský Josef Boubela Antonín Bulla Antonín Čapek Gustav Dörfl Jan Dunovský Josef Dürich František Herites Adolf Heyduk Antonie Hoffmannová Josef Vlastimil Hrubý Josef Hubáček Albína Dvořáková-Mráčková Josef Ježek Bohdan Jelínek Alois Jirásek Josef Kálal Bohumila Karbanová Bedřich Kokoška Jaroslav Kozánek Eliška Krásnohorská Josef Kuchař Karel Kučera Karel Lomnický Z. Maník Ferdinand Marjánko A. P. Mělnický Emanuel Miřiovský Otakar Mokrý Berta Mühlsteinová Julius R. Nejedlý Vojtěch Novotný Vojtěch Pekař M. Podkonický Rudolf Pokorný Jaroslav Sv. Rypáček Marie Slavinská Antal Stašek J. Boleslav Strahovský Božena Studničková Václav Šnajdr Boleslav Trojan Olga Trojanová E. Volný Slavomír Vránek Jaroslav Vrchlický Zikmund Winter Josef Wünsch August Zátka

Poslední přání.
Až zavru oči naposled, bych nezřela víc tento svět a ubledne mi svěží ret; – až srdce tluk mi ustane a bezesná noc nastane, mne v rakev černou položte. – Však v ruce moje uchladlé to kvítko vložte uvadlé, jež najdete v mých modlitbách....modlitbách... Tou růží zaskvěl svit mi ranní – ta odzvoní mi k umírání. – Tou růží žila jsem i hynu, ta nese mého bolu vinu. Proč uvadla’s tak brzyčko, má radost – moje růžičko? Za každým lístkem, co ti spadne, mé srdce víc a více chřadne – ba hyne, hyne, uvadá a slunko moje zapadá....zapadá... 219 Až zavru oči naposled, bych nezřela víc tento svět – pak v temný hrob mne uložte, na srdce růži položte – co najdete v mých modlitbách. – – 220 VÁCSLAV ŠNAJDR.

Kniha Ruch 3 (1873)
Autor