Sen utěšitel.

Jan Evangelista Nečas

S plamenným svým mečem k rajské bráně postavil se jasný anděl Páně. Adam s Evou prchal v pusté kraje; hlad a žízeň žhavou poznávaje, se svým stínem po písku se ploužil, po ztraceném ráji smutně toužil. A s ním Eva, žena milovaná, utíkala jako laňka štvaná vzpomínajíc na ty krásné časy, kdy Bůh mluvil laskavými hlasy k jejich mysli. – Po všem bylo veta! – Uviděl je, bludné tvory světa, anděl Eloa, jak klesli mdlobou, a že bylo líto mu jich obou, prosil Boha: „Ulev jim, o Pane!“ A Bůh-láska pravil: „Nechť se stane!“ Smutní naplněni nadějemi. Anděl Eloa se nesl k zemi na perutích májového vánku, Sen jim vdechnul do prvního spánku. – Od těch dob, když tělo spánek sílí, duch náš k ráji, jako motýl bílý, volněji se vznáší, zbaven tíže, tvůrci svému blíže.

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

291. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JESUS BARABBAS. (Sigismund Bouška)
  2. Křížová cesta. (Vilém Ambrož)
  3. V poušti. (Xaver Dvořák)
  4. Radosť na nebi. (Josef Flekáček)
  5. BOŽSKÉMU SRDCI! (Xaver Dvořák)
  6. IV. Zrak Evin dosud slzí pro ráj ztracený (František Leubner)
  7. ANDĚL. (Augustin Eugen Mužík)
  8. ZIMNÍ VEČER. (Vladimír Houdek)
  9. TRAGICKÉ ZJEVENÍ (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Se Svaté Hory (Xaver Dvořák)