Když Bůh svou setbu světovou

Jan Evangelista Nečas

Když Bůh svou setbu světovou(J4m) sil do prostorů do věků(J4m) a z jasu svého tvůrčího(J4m) kmit umisťoval v člověku(J4m) děl sobě Vzešel pracovník(J4m) nechť temno rozhání(J3m) Věk po věku buď stupínkem(J4m) mu v žebři poznání(J3m) k člověku děl Volný buď(J4m) Má moc tě nenutí(J3m) Sám dávej ducha do vzmachu(J4m) svých pevných perutí(J3m) Znej vesmír můj a důvtipem(J4m) se zbližuj k silám všem(J3m) Kdo tuší kam duch dospěje(J4m) když nesmrtelnost v něm(J3m)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

70. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LV. Takť člověk ve svém blouznění: (Vítězslav Hálek)
  2. XVIII. Když juž hrdý rozum víře (Jaroslav Vrchlický)
  3. Jiná meditace. (Beneš Grünwald)
  4. MODLITBA. (Karel Hugo Hilar)
  5. 2   Co na tom, dnes že nechtějí tě znát! (Otokar Fischer)
  6. Lev svatého Marka. (Vilém Bitnar)
  7. Svět. (Jaroslav Vrchlický)
  8. SONET. (Josef Svatopluk Machar)
  9. TVOŘENÍ (Josef Holý)
  10. 57. Smrt. (Jan Slavomír Tomíček)