ZRCADLO SPRAVEDLNOSTI.

Karel Dostál-Lutinov

Ráda se dívám do zrcadla, zda čistá jsou má líčka, zda bez vady a bez poskvrny jsem jako holubička. Však chci-li vědět, zda mé srdce, je čisto, hodno pro nebe, v zrcadlo rajské zdvíhám oči: Dívám se, Panno, na Tebe! Dívám na Tvou lásku k Bohu, na Tvoji skromnost tichou, dívám se na Tvou ušlechtilost, jež nestřísněna pýchou. Dívám se na Tvou duši cudnou, zrcadlo krásné čistoty, a přeji si být trpělivá a bohumilá jako Ty! Tvůj obraz stále nosím sebou, to rajské zrcadélko, a líbám jej a na něj zírám, má božská učitelko! V tom světě, Bohu odumřelém, Tys cílem mojích vzpomínek – ó přijmi ode mne, má paní, ten modrooký barvínek. Tak jak to kvítko modrým okem se stále dívá do nebe, tak chci se dívat celý život, zrcadlo rajské, na Tebe!

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

645. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dobrá rada. (Karel Sudimír Šnajdr)
  2. Pláč mládence nad stracenou milenkou. (Bohuslav Tablic)
  3. Čas, abych splnil, co jsem slíbil, (Jaroslav Vrchlický)
  4. Dívčí oči. (Hugo Václav Wunsch)
  5. Lidské úsudky. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  6. 3. Nehýřil sem, nelakotil, nepil, (Jan Kollár)
  7. ROZHODNUTÍ (Jiří Mahen)
  8. Lenka k lásce. (Karel Sudimír Šnajdr)
  9. Nekárej mne, že má hlava (Jan Neruda)
  10. 5. Kantovi. (Jan Karafiát)