Čas, abych splnil, co jsem slíbil,

Jaroslav Vrchlický

Čas, abych splnil, co jsem slíbil, se blíží denně víc a víc, teď ptám se, zda jsem nepochybil, v lesk patře vašich zřítelnic? Vím, to se slíbí snadně, rychle, kdy líčka žhnou a hoří zrak, však pozděj praví srdce ztichlé: „I drápkem chycen, jat jest pták.“ Co dělat? – Slovo slibu platí, ty krásné oči čekají, ba zvědavosti ve závrati se ani odbýt nedají. Neb vědí, – slovo splnit musím, a že je splním, to ví bůh! ač banální si frázi hnusím, chci dvorně zaplatit svůj dluh. Tož konstatuji vlídnost vaši, i ňader bujné zvlnění, i pohled, pod ním srdce raší, zas v nové citů vzkypění... A lituji jen, že jest pozdě! Vám, sympatická, nedím nic, neb pták jsem v opuštěném hvozdě, a noc se blíží víc a víc.

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

833. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZRCADLO SPRAVEDLNOSTI. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. Sloky. (Antonín Sova)
  3. RESIGNACE. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Karel Alois Vinařický)
  5. Pláč mládence nad stracenou milenkou. (Bohuslav Tablic)
  6. „CTITEL“ VRCHLICKÉHO. (František Serafínský Procházka)
  7. Nač žehrat však, zda výčitky co změní? (Adolf Heyduk)
  8. Zde se zvoní. (František Hajniš)
  9. LXI. Už ti s lkáním, děvo, píši, (Josef Uhlíř)
  10. Jsi lhostejna, jsi němá; básník pouze (Adolf Heyduk)