Šlechetnosť Fabriciova.

Jan Evangelista Nečas

Dvakráte již poraženi byli, po třetí se k boji hotovili římské voje proti Pyrrhu králi. Pod velením Fabricia stáli, muže mysli pevné jako skála. Teď mu právě příležitosť přála; dostal písmo zrádce rukou psané, že král Pyrrhus neškodným se stane, lékař do jídla že jed mu chystá, jest-li odměna mu kyne jistá. – Tak měl Říman Pyrrha ve své moci, mohl vystydnouti hned té noci nepřítel, jenž v bitvách prolil prve tolik drahocenné římské krve, a zas znova na Římany táhnul. A co Fabricius? – Snad že sáhnul po nabídce, vděčným bude za ni? – Ne! on poslal Pyrrhovi to psaní. Král čta zvolal: „Ó té šlechetnosti! Fabricie, to snad spadne spíše samo slunce s modrojasné výše, než ty uchýlíš se z dráhy ctnosti!“ – O hlavu dal zrádce svého zkrátiť, římské jatce bez výkupu vrátiť.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

159. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. INTERREGNUM. (Jan Opolský)
  2. 555. Výspa z moře tohoto se výší, (Jan Kollár)
  3. 539. Teď mne vůdce pekla povědomý (Jan Kollár)
  4. 286. Od Dunaje přišlo v běhu přímém (Jan Kollár)
  5. 536. Nedaleko odtud rozprostírá (Jan Kollár)
  6. LIV. Z Libušina sídla, Vyšehradu, (František Jaroslav Kamenický)
  7. Mezi zn. 593. a 594. Vzhůru na chlum toho vysokého (Jan Kollár)
  8. 528. Aspoň dvou, třech z nich ti předce zjevím, (Jan Kollár)
  9. 560. Neviděvši tam, kde zpomenutý (Jan Kollár)
  10. Ó NINIVÉ! (Karel Dostál-Lutinov)