33 Dámě nejvýš uctívané

Jan Evangelista Nečas

33
Dámě nejvýš uctívané Dámě nejvýš uctívané
 napsal by snad pěvec větší báseň vzletnou s krásou květnou, která všechny jiné předčí! Připouštím sám, že by jiný zářivějším světlem svítil, nepřipouštím, že by někdo upřímněji s Vámi cítil! 15
Básně v knize Sto písní k dobré duši:
  1. 1 Vás – jak ještě v duchu vidím –
  2. 2 Nová řada*) písní, z kterých
  3. 3 ...., nepíšu Vám
  4. 4 ...., k Vašim dveřím
  5. 5 ...., dobrá, drahá,
  6. 6 ...., víte proč k Vám
  7. 7 ...., Vaši přízeň
  8. 8 ...., víte dobře,
  9. 9 ...., na mysli když
  10. 10 ...., Vaše vlídnost
  11. 11 ...., duše drahá!
  12. 12 ...., dobrou duši máte:
  13. 13 ...., myslím si Vás
  14. 14 ...., duše naše
  15. 15 ...., vím já dobře,
  16. 16 ...., verš můj nový
  17. 17 ...., vzácná, drahá,
  18. 18 ...., už jsem pro Vás
  19. 19 Jest to od Vás, ....,
  20. 20 Myslete si, ....,
  21. 21 Napsal jsem už mnoho písní
  22. 22 Musa moje nezahálí;
  23. 23 Jako vodu z hlubin studně
  24. 24 Pouto vděku za dobrotu
  25. 25 Že Vám přeju, projevil jsem
  26. 26 Nejsme svoji rodem, sňatkem,
  27. 27 Na Vás kdyby padla někdy
  28. 28 Nemůže býť více přízně
  29. 29 Nejjemnějším přátelstvím, jež
  30. 30 V samotě své myslím na Vás,
  31. 31 Růže, jež jste na cestu mi dala,
  32. 32 Na pláni života svého mám
  33. 33 Dámě nejvýš uctívané
  34. 34 V pozdním věku v cizím světě
  35. 35 První ranní pomyšlení
  36. 36 Lékem jsou mi vlídná slova,
  37. 37 Ku věčnosti duch jde cestou
  38. 38 Padlo na mne roztesknění! –
  39. 39 Napsal jsem už veršů mnoho,
  40. 40 Krásnou mysl jako duhu
  41. 41 Kéž bych uměl zavříť dvéře
  42. 42 Skoupý osud míval pro mne
  43. 43 Zabodlo se do mne slovo,
  44. 44 Za lásku když zlobívavost
  45. 45 V proudu milých pomyšlení
  46. 46 Když se valí smutek na mne,
  47. 47 Vy jste vždycky byla dobrá,
  48. 48 Zůstaňte mně milá, vlídná,
  49. 49 Kdyby všechny poznatky mé
  50. 50 Vyzvídáte, jaká asi
  51. 51 Ze staviva myšlenek svých
  52. 52 Rád bych, aby nejjemnější
  53. 53 Rád bych, aby slovo moje
  54. 54 Rád bych pro Vás napsal ještě
  55. 55 Rád bych napsal píseň pěknou,
  56. 56 Píseň moje není hlučná,
  57. 57 Přišly ke mně písně samy
  58. 58 Nové moje písně nejsou
  59. 59 Napsal jsem už písní mnoho,
  60. 60 Nepsať veršů není možná,
  61. 61 Přemýšlel jsem mnoho zas a znova,
  62. 62 Pod sluncem Vaší dobroty
  63. 63 Myslím na Vás ráno, večer
  64. 64 Vaše oči vlídné ke mně
  65. 65 Ze staviva myšlenek svých
  66. 66 Od země i hvězdných světů
  67. 67 Po svém ranním procitnutí
  68. 68 Přál jsem sobě býti u Vás
  69. 69 Myšlenky mé zvláště z rána
  70. 70 Nad pomněnku jemnějšího
  71. 71 Jak jste Vy se měla ke mně,
  72. 72 Drobné kvítko z milé ruky
  73. 73 Bez rachotu hromového
  74. 74 Nejsem u Vás a jsem přece
  75. 75 Ty růže, jež jste na cestu mi dala,
  76. 76 Vaše slova bývala mi
  77. 77 Z ohňů jasně plápolavých
  78. 78 Víte-li pak, jak se mi můj
  79. 79 Rodily se písně moje,
  80. 80 Staré písně kladu stranou
  81. 81 Vaše jemná mysl vedla
  82. 82 Jsem jak skalní zdroj, jenž dráhu
  83. 83 Víte, jak si představuju
  84. 84 Přišel jsem k Vám jako cizí,
  85. 85 Ať parné léto, ať jest tuhá zima,
  86. 86 Kde jsem byl, kde jsem a budu,
  87. 87 Kdyby moje duše kvetla
  88. 88 Dovršena moje doba!
  89. 89 Jako bratří k sestře svojí
  90. 90 Nepoznal jsem kromě matky
  91. 91 Suďte si a mluvte o mně:
  92. 92 Není o tom pochyby, že
  93. 93 Manželství jsou podrobena
  94. 94 Duše má jest otevřena
  95. 95 Až má duše vyjde z těla
  96. 96 Ptala jste se po mých písních.
  97. 97 Od rozmachu člověčenstva
  98. 98 Už mých zpěvů bylo mnoho
  99. 99 Přál jsem sobě napsať pro Vás
  100. 100 Stovku drobných pomyšlení