67 Po svém ranním procitnutí

Jan Evangelista Nečas

67
Po svém ranním procitnutí
Po svém ranním procitnutí
po papíře sahám s chutí, abych zachycoval tužkou, jak jest Musa mojí družkou. Na oknech mráz krásou jemnou kreslí květy svými dechy. – Od Vás nikdy duše smutná neodešla bez potěchy!