Obletělo černé ptáče...

Jan Evangelista Nečas

Obletělo černé ptáče...
Obletělo černé ptáče domácí mou střechu, ztratily se sny mé sladké, jako rosa v mechu, pohynuly touhy moje na trnitém zcestí, zapadlo mi do propasti usměvavé štěstí. Vane zima mrazným dechem přes mohyly klidné – smutné srdce v ňádrech mojich na kus ledu stydne. Ach to srdce bývávalo bujaro a vřelo, celé lidstvo k ideálům rozehříti chtělo; doufalo, že písní, která dechem lásky dýše, jako foenix z rumu vzletí do hvězdnaté výše. Vane zima mrazným dechem přes mohyly klidné – smutné srdce v ňádrech mojich na kus ledu stydne. 23

Kniha Svět a srdce (1884)
Autor Jan Evangelista Nečas