Bůh a člověk.

Jan Evangelista Nečas

Bůh a člověk.
Blesk básníkem – on hymny píše v mracích, hrom pěvcem jest, jež z hluboka je zpívá, když deštěm nebe s tváří země splývá, a živel s živlem trou se na oblacích. A dole člověk s myšlénkami v lebi si z pravdy pravdu dobývá a svojí, a zkušeností k službám do jha strojí i blesk, jejž vyrval bouřícímu nebi. Vždy dál a dále, nikde nemá stání – Kde lítal pták, tam stoupá jeho noha, jest duchem z ducha velikého Boha, jenž rozžehl v něm světlo poznávání. 29