Svatá pravda.

Jan Evangelista Nečas

Vše koupil jí, co na očích jí viděl, a sám to přines, aniž by se styděl. Teď právě módní šat jí nese a na dík její srdce se mu třese. Však paní, zkoumavši to chvilku, naň spustí hlučnou vyřídilku: „Tvůj nevkus, věru nemá žádných hranic, vždy volíš to, co nestojí už za nic!“ Dík takový – jakž by ho nedopálil? „„Máš pravdu!““ – on hned ženu chválil – „„už tenkrát jsem tak hloupý byl, když jsem si – tebe vyvolil!““

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

277. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dívčí oči. (Hugo Václav Wunsch)
  2. 71. Nepřím, že svět ten už v sobě choval (Jan Kollár)
  3. Šlechetného ctnosti krášlí, (František Ladislav Menhard Litoměřický)
  4. 83. Zdavky. (Jan Petr Jordan)
  5. 281. Čekanka. (Jan Petr Jordan)
  6. 1. Bolet musí srdce v těle, (Marie Čacká)
  7. Slzy. (Josef Burgerstein)
  8. 3. Nehýřil sem, nelakotil, nepil, (Jan Kollár)
  9. Rozličně se dary Boží, (Marie Čacká)
  10. 57. Nechtěj zoufat, když se proti tobě, (Jan Kollár)