U knížecí sochy.

Jan Evangelista Nečas

„To žádný neví jako my, jak je náš kníže lakomý!“ Tak pravil sedlák v hovoru, jda kolem sochy z mramoru. I ptá se žena, jeho společnice: „„Proč nemá ten pán rukavice?““ A na to muž, když z davu byli dále: „Vždyť on má ruce v našich kapsách stále.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

452. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 36. Mé přání básníkovi Xovi. (František Ladislav Čelakovský)
  2. Houby. (Karel Alois Vinařický)
  3. Pán-panáček. (Josef Václav Sládek)
  4. TABULE. (Jan Opolský)
  5. INTERVIEW KOHOUTA, O NĚMŽ PÍŠE SV. LUKÁŠ VE SVÉM EVANGELIU XXII. 56 – 61. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Velký pátek. (Vojtěch Lešetický)
  7. DIE HELDEN IM HINTERLANDE. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Svatokrádce. (Jan Evangelista Nečas)
  9. Dvě žádosti. (Jan Evangelista Nečas)
  10. BALADA O ČERTECH. (Antonín Koukl)