INTERVIEW KOHOUTA, O NĚMŽ PÍŠE SV. LUKÁŠ VE SVÉM EVANGELIU XXII. 56 – 61.

Josef Svatopluk Machar

– Pane Kokši, aféra ta s Petrem přec vám velkou slávu vynesla – račte dovolit mi: proč jste vlastně zanechal hned toho řemesla? – „Povím, pane. Tenkrát u Annáše řek pán Ježíš: Kokši, pokoj dej, ať si kdo chce zapře jméno naše, ty už vícekrát mu nezpívej. Vidíš Petra. Je z mých apoštolů, u jednoho sedal se mnou stolu, klíče nebes přijal z rukou mých – zapřel mě. – Co čekat od jiných?! Pravdu, pane, tenkrát Kristus měl. Pěkně, pane, by se kokeš dřel, kdyby kokrháním na novo provázet měl símě Petrovo! Vidíte je – skandál povídat – Pán Bůh ráčil břich a nos jim dát břich jak koule, z mědi nos i líc – známek pekla nedbá nikdo víc! Snese se pár grošů v záložny, vykrade to páter bezbožný; noviny vám líčí zábavy, jaké tropí kozli smradlaví v školních síních s hochy, děvčaty – může chtít víc ďábel chlupatý?! Jakoby jim nestačila více farských panen plná porodnice. Místo nábožného rozjímání trčí celé noci do svítání při karbanu – pak jde, duše čistá, těmi prsty zdvihat pána Krista! Nebo – to však je už k zbláznění! napravují Páně učení čili „reformují“ ze všech sil. Patrně, by Pán se nezlobil, jako za odškodnou, polejí mizerných jej veršů pomejí. Pane, jejich existence pouhá už se Kristu pánu hříšně rouhá. A tak celý ovčinec je stkvělý, ovce hloupy a psi zprašivěli. Slovem, pane, nechci síly mrhat, Kristu pánu je to nemilo – hrdlo bych si musil vykokrhat a nic by to platno nebylo.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

315. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROSBA. (Josef Holý)
  2. MELEZÝNKOVY PERNÍČKY (Antonín Klášterský)
  3. Pán-panáček. (Josef Václav Sládek)
  4. VII Jdi do kostela, v kostele (Emanuel Miřiovský)
  5. Tys mi uďála. (Karel Sudimír Šnajdr)
  6. IX. Matičko má, tys hněvala se, (Vítězslav Hálek)
  7. Svatokrádce. (Jan Evangelista Nečas)
  8. Z ROZUMŮ MISTRA JEHLIČKY. (Antonín Klášterský)
  9. Mlunný úhoř. (Eliška Krásnohorská)
  10. Divní svatí. (Svatopluk Čech)