HYMNUS VÍTĚZNÝ.
Fantasie starozákonní.
Vzhůru na vrchol Sionu!
Ztajte dech – poslyšte v dálku:
Hospodin, hle, za svůj národ vede válku!
V zuřivém vzteku boj vzplál!
Nad mořskou tůní
pavezy duní,
třískají štíty,
blýskají meče,
vrahů krev teče...
Konec je seče,
nepřítel couvá!
Farao klesl, blesk ho sklál!
Vojsko řve v moři
v zmateném honu...
Zdvihejte brány města Sionu!
Vrací se Vítěz a král!
Panny k žalmu družte palmu,
bijte juni v zlaté struny!
Děti noste květy v klínu
vítěznému Hospodinu.
On jest králem šíré země,
Králem hvězdných zástupů!
79
Svaté plémě zdvihá témě,
uhájivši svaté země,
Bože, pod tvou pravicí,
nad hlavou však protivníka
moře vzdouvá se a stříká,
velký triumf slavící.
Hosanna! – Do chrámu!
V oblacích vůně na archy trůně
Pán nechať vládne sám a sám,
zákony píše nám!
Obstupte chrám!
Hle, On vchází jako slunce,
v pravici má palmu míru,
zlato nese na své ruce,
moc a slávu na svém štítu!
K oltáři už veďte junce,
dým se val v říš blankytnou!
Plamen sálá, dým se houpá,
a s ním chvála naše stoupá
k výšinám.
Duši naší rostou křídla,
výš se vznáší ve Tvá sídla,
v nebes chrám!
V hloubi moře mořím jásá,
Věk to svojim synům hlásá:
Hospodin je naše spása,
veliký náš Bůh a Pán!
80